NĚCO NAVÍC

 
 

 NĚCO MALÉHO NAVÍC...

Tak tohle zvířátko se mi nepodařilo nacpat do žádné z kategorií, pravda, je přece jen kapánek větší než průměrné morče :-) Asi sem ani nepatří, ale co... Čili má prozatím vlastní kategorii samo pro sebe.

Seznamte se prosím – toto je Posík, Posín, Posisák, Čerňoch, Tlusťoch, Pupkáč, Pupendo a svého času dokonce titulován jako Titanik :-) Ehm...když na to přijde, semotamo mu říkám i jinak :-)

Vlastním nóbl jménem POSEIDON, plemeno český teplokrevník, valach, tmavý hnědák bez odznaků, narozen 1.7.1994 z plnokrevné maminky a po teplokrevném tatínkovi, z obou stran má původ více než zajímavý, plný slavných jmen :-). A co se nakonec nevyklubalo - hubené nohaté praštěné konisko, které mám „na krku“ (nebo ono mě, jak se to vezme :-) už od jara roku 2001.

Původně jsem ho kupovala s tím, že budeme sportovat, bavilo ho skákání, ale nakonec z toho vlivem různých okolností sešlo a postupem času i jezdecké nadšení (úměrně přibývajícím šedinám) upadalo a upadalo... takže - věnujeme se pouze rekreačnímu ježdění, což v praxi znamená, že se totálně spokojený kůň celý den fláká ve výběhu s ostatními povaleči a jenom když má panička dobrou náladu a není zrovna extra hnusně, je odvlečen od kámošů, s naštvaným výrazem a za hysterického stepování (ideálně paničce po noze) se nechá zbavit pracně nainstalovaného bahenního oblečku a za neustálého odcházení nasedlat, panička se mu pak s hekáním vyškrábe na záda a jdou se společně kochat okolní krajinou. Přestože už oba nejsme nejmladší, bývají vyjížďky občas mírně adrenalinové, což minimálně jeden ze zúčastněných moc nadšeně nevítá. Ale i Posík má své dny a to je pak ta pravá romantika...

Prodělali jsme spolu už spoustu hezkých i méně hezkých chvil, prošli jsme spolu několik míst, více či méně příjemných, v současné době bydlí Posík v malé rodinné stáji kousek od Tišnova, spolu s koňskými kamarády je celý den na pastvinách nebo ve výběhu, má pořád co do žaludku, na noc boxík a kopec bašty, panička neotravuje víc, než je zdrávo...co víc si může takový koník přát... :-))  

    

   

              

   
Posínkova prdelka je ta vlevo :-))                             Úsměv prosím :-)))

 
A JEŠTĚ NĚCO...
 
Aby to nebyla nuda, tak se u nás občas vyskytnou i další strávníci... Jako třeba:
 
Myšky
Dvě myšky, které se ke mně dostaly značně neplánovaně začátkem r. 2015 z laboratoře - bílá Růžena Messnerová alias Růža byla úžasně milé, hodné a nebojácné stvořeníčko, které bylo nejraději, když se mi mohlo stulit v dlani...nikdy bych nevěřila, že myška může být tak moc prima zvířátko... Její tmavě zbarvená kámoška Žužla, vlastním jménem Žofie Krtečková-Houdini, byla trochu plašší, ale i tak to byla hodná a roztomilá myška, s velkým nadáním k záhadným únikům :-)Bohužel obě myšky jsem zhruba po roce musela krátce po sobě nechat uspat kvůli rychle rostoucím nádorům.
 
  
  
  
  
 
 

 
Pískomilové
Nevyužité terárium po myškách od července 2016 obývají 2 pískomilí klučinové - strašně roztomilá, veselá a zvědavá dvojka, aguti klučík Jean a jeho krémově zbarvený brácha Claude. Zatím si na sebe zvykáme, Jean je o dost oprsklejší než stydlín Claude, ale stejně je největší zábava je jenom pozorovat, je s nimi vážně sranda :-) Moc za kluky děkuji Ladě :-)
 
      

 

 

 

 

TOPlist